Zápisky z ředitelského deníku No. 10

Uplynulý týden byl plný událostí, které mě jako ředitele vedly k přemýšlení nejen o naší škole, ale také o tom, jak se orientovat ve světě plném moderních technologií, dějin a politiky – všechno pěkně pohromadě.

Na začátku týdne jsem byl s kolegy na konferenci DigiSeč 2024, kde jsme se ponořili do světa digitálních novinek ve vzdělávání. Prošli jsme prezentacemi, které ukazovaly digitální učební pomůcky, také jsme dostali důkladné školení o tom, jak používat umělou inteligenci ve výuce. Velké moudro znělo, že AI máme brát jako pomocníka, ne jako zdroj. Souhlasím, a dodávám, že s AI je to jako s ohněm nebo internetem – dobrý sluha, ale špatný pán. Což mě nutí věřit, že na naší škole žádná robotická revoluce nehrozí… zatím.

Ve středu se naše škola vypravila do minulosti. V tělocvičně na Štěpnici proběhla přednáška o letcích RAF, během níž jsme díky historickým dokumentům a promítání mohli nahlédnout do životů českých pilotů sloužících za druhé světové války v Británii. Přednáška vyvrcholila projekcí starých záběrů, což přiblížilo příběhy těchto hrdinů i atmosféru doby. Někdo by mohl říct, že digitální budoucnost s AI je sice cool, ale i historie v tělocvičně má své kouzlo.

Ve čtvrtek se uskutečnila schůzka SRPŠ, během níž jsme kromě volby nového předsedy (gratulujeme!) diskutovali o školních aktivitách a aktuálním stavu stavebních prací. Věříme, že modernizace školy je krokem správným směrem, a děkujeme všem rodičům za jejich podporu.

Ze sdělovacích prostředků bylo tento týden skoro vymazáno téma školství a bylo nahrazeno prezidentskými volbami v USA. Já už přes 20 let mám pouze jediného kandidáta na post President of The United States of Amerika.