Zápisky z ředitelského deníku No. 11

Další týden uběhl jako voda, rychleji než poslední školní zvonění před prázdninami – a rozhodně nebyl nudný! Připravte si plavky, slabikář, divadelní lístky a kapesníčky na téma rekonstrukce.

Začněme u našich nejmladších. Prvňáčci se vydali do knihovny, aby si slavnostně převzali svůj první slabikář. Radost v jejich očích a hrdost na tvářích byly nefalšované. Někteří dokonce přiznali, že se těší, až budou číst rodičům před spaním. Třeťáci se mezitím statečně vrhli do vody a úspěšně zakončili kurz plavání. A to doslova – závěrečný skok do bazénu zvládli všichni na výbornou!

Na závěr týdne jsem se zúčastnil setkání v rámci pokračujícího programu Ředitel naživo. Společně s kolegy z jiných škol jsme sdíleli zkušenosti, inspiraci a hlavně příběhy, kde se věci daří i navzdory všem překážkám. Bylo to osvěžující, protože někdy je potřeba slyšet, že nejsem sám v boji proti administrativě, harmonogramům a budoucím změnám nejistého výsledku.

A teď k tomu, co nás všechny trápí nejvíc – rekonstrukce budovy druhého stupně. Bohužel, a to píšu s těžkým srdcem, avizované lednové dokončení se mění na… no, řekněme, že ani únor zatím nevypadá růžově. Světlo na konci tunelu zatím nevidím, ale věřím, že tam někde je. Možná jen tunel trochu zahnul. Děkuji vám všem za trpělivost a pochopení. A proto na tento týden volím léty prověřenou písničku na téma stavba.

Mgr. Bc. Radek Škarka