Zápisky z ředitelského deníku No. 34

Myslím si, že léto je už definitivně tady. Na těchto zápiscích to poznáte i podle toho, že dříve jsem je stíhal psát už v pátek, ale teď – s přibývajícím světlem, teplem a sportovními aktivitami – je zvládám sepsat až v neděli. Ale není důvod panikařit, že bych tyto zápisky odsunul na druhou kolej. Naopak. Pořád mě to baví, těší mě vaše reakce a jsem rád, že vás tenhle způsob neoficiálních informací ze zákulisí školy zajímá. Takže jedeme.

Minulý týden byli páťáci na škole v přírodě, a protože letos jedeme letní turnus, mohli si teoreticky přibalit i lyže. Počasí bylo spíš aprílové – chvilku jaro, chvilku podzim, chvílemi i polární expedice. Při celodenním výšlapu si zažili, co znamená vichr na horách, ale protože jsou to naši žáci, nikdo neřešil, že fouká. Vědí, že všechno nepohodlné je posiluje (a za pár let si to mohou dát do motivačního dopisu na vysokou). Lanový park zdolali jako horolezci z Dolomit a vrátili se domů bohatší o nové zážitky, o kterých určitě vyprávěli celý víkend (někteří ještě teď).

V pátek jsme měli ve škole tradiční přírodovědnou přednášku s ukázkami na téma dravci – oblíbené, poučné, opeřené a hlavně živé. I letos nám počasí vyšlo tak nějak… nachlup. Tedy drobné mrholení, ale velmi vytrvalé.

A aby toho nebylo málo, v sobotu se konala další zkouška na náš školní muzikál. Jednotlivé části se začínají krásně propojovat a celek už začíná mít tvar. Možná ještě ne úplně broadwayský, ale rozhodně něco, co brzy předvedeme v divadle s hrdostí.

A i když se léto zatím hlásí jen přes četné srážky, nesmíme tomu podléhat – prostě si zpívejme Baby don’t cry.

https://www.youtube.com/watch?v=ABbBTbB3Bxc

Mgr. Bc. Radek Škarka