Zápisky z ředitelského deníku No. 18, 19

V lednu to u nás na chodbách žilo takovým tempem, že by nám na nich městská policie mohla měřit rychlost. Strážníci u nás sice na prvním stupni skutečně byli, ale místo pokut rozdávali rady o bezpečnosti a ukazovali dětem, že pravidla nejsou strašák, ale parťák pro každý den.

Zatímco naši druhostupňoví řečníci v soutěži Mladý Demosthenes trénovali umění přesvědčit slovem a v soutěži Hlas Komety se pro změnu ladily čisté tóny a odvaha, v lavicích se bojovalo na poli vědomostním. Mám obrovskou radost z okresního kola dějepisné olympiády, které dopadlo nebývale dobře. Stejně tak nás potěšil zápal při školním kole té zeměpisné, kde se potvrdilo, že se naši žáci ve světě rozhodně neztratí.

Abychom jen neseděli v lavicích, vyrazil po vzoru starších spolužáků na led i první stupeň. Z počátečního pohybového chaosu se postupně stávala suverénní jízda. Je to vlastně skvělá metafora pro celé učení – pád je často jen začátkem nového pokroku.

Druhá polovina měsíce se nesla v duchu pololetní porady a hodnocení výsledků. Opět jsme se přesvědčili, jak důležité je vidět za každou známkou konkrétní příběh a snahu. Při zápisech do prvních tříd nás potěšilo, kolik šikovných dětí k nám míří, a už teď se těšíme, až se z nich stanou opravdoví prvňáčci. Na opačném konci žákovského spektra naši deváťáci v plném nasazení ladí formu na přijímací zkoušky.

Aktuálně je však celá škola tak trochu podřízena lyžím, které ze školní půjčovny mizí k sedmákům a jejich starším parťákům. Už se nemůžeme dočkat, až na lyžařském výcviku ukážeme začátečníkům, jak skvělý sport to je. Ruku na srdce – na všechny ty dnešní virtuální šílenosti a digitální únavu zaručeně pomůže jen pořádný kopec s čerstvým prašanem nebo energický funky beat, který vás nenechá v klidu.

A proto posílám jednu pecku, která má ten správný rytmus i beat.

https://www.youtube.com/watch?v=4JkIs37a2JE&list=RD4JkIs37a2JE&start_radio=1

Mgr. Bc. Radek Škarka